Svátky a slavnosti ve Švýcarsku

Svátky ve Švýcarsku se dělí na:

• státní svátky (slaví se po celé zemi)
• kantonální svátky (regionální)
• církevní svátky

Státní svátky

Státní svátky jsou pro celé Švýcarsko společné, ačkoliv se oslava samotná může lišit podle regionu.

Svátek	Termín
Nový rok	1. ledna
Velký pátek	39 dní po Velikonocích
Velikonoční pondělí	50 dnů po Velikonocích (pondělí po Svatodušních svátcích)
Svátek práce	1. května
Státní svátek Švýcarska	1. srpna
Boží hod vánoční	25. prosince
Svatý Štěpán	26. prosince
Podrobný přehled švýcarských svátků »

Svátky a oslavy během roku

Švýcaři velmi rádi slaví a ohromně si užívají veškeré hromadné akce jako průvody či festivaly (těch konkrétně je ve Švýcarsku nepočítaně, zvláště hudebních). V tomto seznamu jsou uvedeny jen ty nejdůležitější, ale v každém větším městě ve Švýcarsku můžete během roku navštívit hned několik místních tradičních festivalů.

Leden

Greiflet

13., 20. nebo 27. ledna pořádají jednotlivé cechy, které ve Švýcarsku stále zůstávají v povědomí a úctě obyvatel, pořádají taneční vystoupení při zahájení masopustu.

Appenzellský Silvestr

13. ledna lidé v Appenzellu oslavují příchod nového roku v kostýmech z lesních materiálů.

World snow festival

Mezinárodní týmy vytvářejí v polovině ledna v Grindewaldu sochy z kusů ledu.

Engadinská sanice (Schlitteda)

V průběhu ledna až března lidé o nedělích jezdí oblečeni v krojích na saních tažených koňmi.

Vogel Gryff festival

Při zvuku bubnů se tančí a slaví se odchod zimy (tři hlavní postavy: gryf, hrubián a lev).

Únor – Březen

Masopust (Fasnacht)

Úžasné masopusty probíhají především v Basileji, Schwyzu a Lötschentalu. V pondělí po Popeleční středě zhasnou v Basileji ve čtyři hodiny ráno zhasnou pouliční světla a průvod lidí oblečených do kostýmů a masek může vyrazit do centra města.

Někteří nesou barevné svítilny a lampiony, jiní tlučou na bubínek nebo hrají na flétnu. Bary a kavárny tu noc nezavírají, aby slavnosti neupadly. Odpoledne se konají další průvody, během nichž jsou do davu házeny bonbóny, konfety, květiny a ovoce (v pondělí a ve středu). Ve čtvrtek je pak průvod vyhrazený speciálně dětem.

Březen

Chalandamarz

Aby zahnali zlé démony, práskají vesničané 1. března bičem a zvoní kravskými zvonci.

Duben

Züricher Sechseläuten (zvonění)

Spálení slaměného panáka (ve tvaru sněhuláka) první pondělí po 16. dubnu by mělo vyhnat zimu a přivolat jaro (obdoba českého vyhánění zimy). Svátek je spojen s velkým průvodem cechů.

Květen

Maggiolata

Slavnost v kantonu Ticino, kdy o první neděli v květnu vystupují všechny tamní pěvecké sbory.

Auffahrt (Nanebevzetí Páně)

S tímto svátkem je spojena zvláštní lidová tradice, kdy lidé chodí okolo domů, aby zahnali zlé duchy.

Jazzový festival

V Bernu (cena vstupného na večerní akce se pohybuje mezi 10 a 50 franky).

Červen

Den Božího těla

Koná se slavnostní procesí v Lötschentalu

City festival

Městský festival v Luzernu čtvrtou sobotu v červnu.

Festival jódlování

Každoročně koncem června v Mürrenu.

Červenec

Schützenfest (Střelecká slavnost Spříseženstva)

Soutěž o krále střelců v Luzernu (u nás jsou mezi myslivci běžné podobné slavnosti, ale v mnohem menším měřítku)

Alpské slavnosti

Především na hoře Rigi

Ovčácké slavnosti

Především na hoře Gemmi

Operní festival

Pravidelně vždy v červenci se koná světoznámý operní festival v Curychu.

Jazzový festival

První dva týdny v červenci v Montreux (program je znám už v dubnu a je dobré objednávat lístky už hodně dopředu).

Züri Fäscht

Jednou za tři roky se na začátku července od pátku do neděle koná v centru Curychu obrovský trh s bohatou výstavou ohňostrojů.

Paléo Festival

Světoznámý rockový festival v Lausanne na konci července (přiláká více než 200 tisíc návštěvníků).

Srpen

Státní svátek Švýcarska (1. 8.)

Oslavy spojené s vatrami a ohňostroji.

Fetes de Genéve

Místní městská oslava s velkým ohňostrojem.

Lüdern Chilbi

Alpská slavnost v Emmentalu druhou srpnovou neděli.

Hudební festival

Na hudební festival v Sionu se sjíždí světová varhanická elita, aby si zahráli na nejstarší hrající varhany na světě.

Září

Chästeilet

Slavnost během které je výdělek z letního prodeje sýra rozdělen mezi sedláky (Hasliberg, Sigriswil a Schwanden).

Festival nadpřirozena

14. září se v Einsiedelnu koná festival zasvěcený všemu tajemnému a nadpřirozenému, který je doplněn o procesí s pochodněmi. Každých 5–7 let je zde také předvedeno představení The Great Theatre of The World, náboženské drama z pera Calderóna de la Barcy, kterého se účastní na 600 venkovanů.

Knabenschiessen

Soutěž mládeže ve střeleckém umění (původně jen chlapecká, ale od roku 1991 se mohou účastnit i děvčata).

Vinařské slavnosti

Oslava úrody vína v oblasti Locarnu, Neuchatelu a na Thunském jezeře.

Festival vážné hudby (International Festival of Music)

Několikatýdenní tradiční festival vážné hudby v Luzernu (vyznačuje se vysokou kvalitou).

Mezinárodní filmový festival

Na populárním filmovém festivalu v Locarnu se filmy promítají na otevřené scéně v Piazza Grande (během dne běží neustále místní kina). Tato akce přiláká kolem 150 tisíc návštěvníků.

Festival loutkového divadla

V září se do Lugana sjíždějí loutkaři z celé Evropy.

Fete de Vignerons (Svátek vinařů)

Jednou za 25 let se v městečku Vevey u Ženevského jezera koná Svátek vinařů, kde ochutnávají a hodnotí vína z posledních let. Je to jedno z největších shromáždění v Evropě (tradice těchto sjezdů sahá až do 16. století).

Říjen

Bénichon de la montagne

Závody žebřiňáků plně naložených senem v Charmey

Listopad

Rütlischiessen

Historická oslava spojená s lidovými zvyky

Zibelemärit

Cibulový trh a slavnosti v Bernu čtvrté pondělí v listopadu. Během proslulého cibulového trhu obsadí centrum města obchodníci a snaží se co nejvíce prodat. Podle vyprávění trvá tradice tohoto svátku až do roku 1405, kdy město zachvátily velké požáry a obchodníci byli nuceni se vystěhovat z domů. Slavnost doprovází řada lidových zvyků jako např. bití kladivem do hlavy (dnes plastovým) a celý Bern všeobecně je na nohou a užívá si.

Expovina

V Curychu se na Bürkliplatzt ochutnává víno z celého světa a vstup je zdarma

Prosinec

Klausjagen

Mikulášské průvody v Küssnachtu a na Rigi

Escalade

Ženevský kostýmový průvod připomínající neúspěšné tažení Savojských v roce 1602

Svátky a volna běžného Švýcara

Ve Švýcarsku není pracovní doba natolik standardizována tak, jak je tomu třeba u nás. Průměrně Švýcaři pracují 41,5 hodin týdně, ale na vyšších postech je to klidně 45 a více. Nejvyšší stanovený limit je 50 hodin / týden.

Délka dovolené je stanovena u zaměstnanců do 21 let na 5 týdnů a nad 21 let na 4 týdny (může být samozřejmě ve smlouvě prodloužena a je tomu tak především u hromadných smluv).

Počet dnů pracovního klidu (spojených se státními svátky) je ve Švýcarsku 6 až 13 (záleží na kantonu – např. 1. květen: v Bernu pracovní, v Curychu volno a v St. Gallen volno půl dne).

Přesto je mottem snad každého Švýcara přesnost a preciznost s důrazem na kvalitu. Pravděpodobně je to součástí jejich národní povahy.